Naschválníčci

17. prosinec 2015 | 15.04 | rubrika: Z Barjožího života
Dneska jsem si udělala radost. Takovou malou radůstku. Rámeček na fotky jsem si koupila a chtěla si doň udělat kolážičku a pověsit na zeď... A tak jsem si ten rámeček rozložila na zemi, protože na zemi se mi všechno dělá nejlíp, sundala fotky z ledničky, klekla si k tomu... A jemně zvonivé křupnutí skla mi dalo najevo, že nezavěsím. Naschválníčci mi přišoupli sklo rámečku přesně pod koleno, aby mi dali najevo, že od toho, abych si dělala radost, rozhodně nejsem.
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x) | přečteno: 13x

Výkřik

15. prosinec 2015 | 12.20 | rubrika: Z Barjožího života
"Ty vole, matko. Copa to hovno? Tys ho vyšlápla..." :-) I takovým způsobem lze zakončit předvánoční nákupy...
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x) | přečteno: 3x

Dětský smích

14. prosinec 2015 | 05.16 | rubrika: Z Barjožího života

 Narazila jsem na video smějících se mimin.
A pouštěla jsem si ho blaženě dokola a dokola a usmívala jsem se přitom jako pitomec. 
Není snad hezčí zvuk na světě než dětskej řehot. A vzpomínala jsem přitom na svoje děti, jak se šťastně řehonili, když jsem jim dělala opičáky a jak jsem jim ty opičáky dělala pořád dokola, jen aby se holky řehtaly.
Prdlání na bříško koneckonců milujou

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 33x

Setkání

11. prosinec 2015 | 18.39 | rubrika: Z Barjožího života

 Tak si tak jdu na tramvaj a přemýšlím, že když je ten pátek, mohla bych poslat krátkou zprávu kamarádce. 
A jak si tak o ní přemýšlím, najednou ejhle - ona proti mně. Takhle kdybych si mohla přivolat každého, to by bylo úžo.
Nechala jsem si ujet tramvaj, jen abych si mohla s J. aspoň chviličku popovídat. A hned jsem měla o něco lepší náladu.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x) | přečteno: 10x

Jsem nejlepší...

13. listopad 2015 | 13.57 | rubrika: Z Barjožího života

 a nejchytřejší, nejdokonalejší a vůbec samej superlativ.
No nejsem, samozřejmě. Ale někdy si to o sobě ráda myslím. Pak se vždycky ukáže, jak je to doopravdy a já zas musím poklesle připustit, že nějaké ty nedostatky by tedy asi byly a je třeba na nich zapracovat.

Jako zrovna včera...
Zúčastnila jsem se takového malého (dvouhodinového) školení na téma: Záchrana tonoucího.
Bylo

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 26x