Změněná pracovní doba

Pondělí
Manžel mě opatrně budí: "Ty dneska nejdeš do práce?"
Jestliže mě budí, je něco špatně. Vstává totiž o hodinu později než já. No, bylo 5:38. Od šesti dělám. Vyletěla jsem jako střela, klusala za devatero hor a devatero potůčků k autu, abych s vyplazeným jazykem dokázala do práce dorazit přesně úderem šesté.
Šéfová kamarádsky dělala, že si ničeho nevšimla, kolegové mě vítali veselým.: "No dobré poledne, milostivá. Vyhajaná?"
Jo jo, vyhajaná do růžova.
"Jako kdybych zaspávala pořád," vrčela jsem na toho protivnýho.

Úterý
"Ty seš tu zas?" budí mě manžel už méně něžně než včera.
No to snad není možný. Tentokrát je 5:45.
Volám do práce, že se historie opakuje a snažím se neslyšet upřímný výbuch smíchu.
Doufám, že zítra vstanu normálně :-(