Komentáře k článku: Starší, visící, užívající si
atraktivnistrasilka: Dělá se mi mírně nevolno, jen ty fotky vidím. :D Můj pud sebezáchovy bolí. Že nemůže bolet? Ale může. Jsem toho důkazem. Já se bojim vylézt i na nejvyšší příčku od žebřin, proboha! A to z ní ani nemusím viset vzhůru nohama. *smich*
Ale tak jestli byla a příště i bude správně zajištěná, dobře pro ní. I když zdravá opatrnost je na místě vždycky, to víme, aspoň to nebude ve všem takovej strašnej strašpytel. Ne? :D Aspoň nedopadne jako já. Já se bála vylézt i na rozhlednu na Blaníku. Ale to už je trochu nemoc. :D
barjoha: Já už jsem si celkem zvykla, hlavně když vím, že je jištěná *frajer*
Sama už vejšky taky nesnáším, záclony nějakej ten pátek věší radši Choť.
Můj vrchol odvahy bylo oškrábat strop v ložnici a to jsou jen blbý tři metry :-D
Větší problémy mi dělá klaustrofobie. Střelby máme ve starým protiatomovým bunkru a mám co dělat, abych se tam dokopala jednou za půl roku *nevi*
atraktivnistrasilka: Jojo, záclonky. Ty mi dala maminka za úkol pověsit jednou. Byla jsem sprostá jako nikdy v životě. *frajer* Strachy samozřejmě.
Tak klaustrofobie mně osobně problém moc nedělá. Ale je možný, abych měla fobii z hluku a řevu? Protože jestli jo, pak to mám. *smich*
barjoha: To tedy upřímně doufám, že až do fobie se ti nesnášenlivost hluku nerozrostla. To by ses asi v současné době pošamšala :-D
Starší to má taky, na bitvy nemusí jezdit od tý doby, co Choť konečně pochopil, že to dítě si fakt nemůže pomoct a je hysterický už jen z toho vědomí, že se bude střílet. Na jedné bitvě už dokonce všichni Starší varovali včas, kdy to bouchne *smich*
myfantasyworld: Já bych šílela být takhle zavěšená. :D Hlavně, že si to užila. :)
zlomenymec: Áno, tak to je, milé děti, velmi známá pozice "Spiderman" :D V lanovém centru jsme byli kdysi s gymplem, srandy tam bylo, až jsme z lan padali :D :D
barjoha: Tak se mi nějak vybavil popěvek ze Simpsonů: "Spidervepř, Spidervepř, umí hlavou dolů lézt..." :-D
Z vás museli mít v laňáku asi radost *smich*
rebarbora: Tak to je hustý :D Každý si holt to „užívání si“ představujeme jinak *nevi* Ale jako je vidět, po kom ty děti jsou *palec* *smich*
barjoha: Já ti nevim :-D
Je fakt, že vejšek se bojím, ale třeba lanový centra jsem se Starší absolvovala vždycky já a dost jsem si to užívala. Když víš, že tě to lano udrží, není problém *nevi* *frajer*
Jo, vlastně jednou jsem se nechala ukecat na "skok odvahy" a to jsem byla podělaná strachy. Protože to znamenalo vylézt na pětimetrovej sloup a skočit dolů. Sice jsem věděla, že mě instruktor drží na laně a přísahal, že mě i udrží ("Udržíš 80 kilo?" "Jo, v klidu." "...a i trochu víc, než 80?!" "I 90, neboj :-D")
Ale přesto vylézt na ten sloup, kde nahoře nebyla žádná opora, byla hrůza. Po doskoku jsem nebyla schopná vstát, jak se mi klepaly nohy, ale když Starší uznale prohlásila: "Mami, si borec!" klidně bych šla skočit ještě jednou *smich*
rebarbora: Obětavá matka *andel* Pro obdiv vlastních dětí by i dvakrát skočila z mostu *smich* *palec*
barjoha: No jo, to jsem celá já *frajer* *smich*
Nejvtipnější byl Choť. Neustále má se Starší nějaké dohady a vysvětlování, takže je jednou za čas oba seřvu, že on je tatínek a ona jeho holčička, tak by si sakra neměli poměřovat, kdo ho má delšího.
A když jsem po doskoku klečela na zemi a rozdejchávala svou šílenou odvahu, Choť se ke mně přiklátil, suše prohodil: "Tolik k tomu poměřování..." a zase se odklátil *smich* *smich*