Starší nálezce

Tak si tak v práci medituju nad logistikou dnešního dne, když mi zazvoní telefon.
"Mami, kde jsou tady policajti?" vyhrkne Starší udýchaně.
Trošku mi zatrnulo: "Myšičko, služebna je hned přece vedle vaší školy."
"Ále, já potřebuju opravdový."
Ne, neurazila jsem se. Ani trochu.
"Já jsem našla mobil, když jsme šly s Terkou ze školy."
"No ale ten jsi mohla dát na měšťáky, ne?"
"Nemohla, já ho našla kousek před domem, to už je daleko."
To je a k "opravdovejm policajtům"  jí taky nepoženu, ti sídlí ještě dál.
"Dobrý. Tak zkus, jestli se dostaneš do seznamu a zkus najít kontakt třeba na rodiče."
"Když já nevím," zazmatkovala.
No jo, naše Starší mou nesnášenlivost cizích lidí povýšila na high level a s cizíma radši nemluví vůbec.
"Starší, klid, já za hodinu přijedu a vyřešíme to, jo? Kdyby někdo na ten telefon volal, tak to zvedni a řekni, že jsi ho našla a já jim za hodinu zavolám zpátky, jo?"
Vzhledem k tomu, že netuším, kdo je majitelem telefonu, nelíbí se mi úplně představa, že by si pro něj šel k nám domů, když jsou holky samy.

Telefon čekal na stole a na štěstí nebyl ani zablokovaný ani zaheslovaný, takže nebyl problém najít v kontaktech "Maminu" a zavolat.
"Copak je, kočičko," ozval se ve sluchátku milý hlas.
Měla jsem chuť zamňoukat, ale to by asi nemuselo dojít pochopení. Už takhle v paní hrklo, když uslyšela v telefonu mě, místo "kočičky".
"Dobrý den, tady Barjohová. Vaše malá ztratila telefon a naše malá ho u nás v ulici našla."
Mamince se ulevilo a poměrně rychle jsme se domluvily, že se pro telefon staví po půl osmé u nás doma.
Asi desetkrát mi zopakovala, že jsem úžasná, což jsem jí musela opravit, že ne já, ale Starší. Protože ona ten telefon našla.

Jo, byla jsem na Starší hrdá, že se zachovala správně a ani jí nenapadlo, ten telefon na zemi ignorovat, nebo si ho, nedejbože, nechat.
Měla by to být samozřejmost pro každého, ale dost často vidím, že to tak není. Takže mě těšilo, že pro moje dítě ano.

Starší dostala velkou čokoládu a mnoho díků, ale tak nějak se mi zdálo, že největší odměna pro ní byla Choťova pochvala