hroznetajne: Ježiši, to je tak skvěle napsaný!
Já jsem přesvědčená, že aby si člověk lyže užil, musí si odbýt přesně tyhle nepříjemné začátky, kdy pomalu umíráš na únavu, bolest, sníh za krkem a vůbec celkové vyčerpání . Ale jak to člověk jednou zvládne, zvládne pak jakoukoliv lyžovačku. A vůbec obdivuji Starší. Děti na horách většinou fňukají a nechtějí být v nepohodlí, tvoje je očividně jiný kalibr, super! Bude zocelená. A ty taky
.
Jsi hustá máma, fakt !
barjoha: No vidíš, hned si míň připadám jako pitomec
Máš úplnou pravdu, bez toho "wow, já jsem to dokázala!" není kouzlo úplné
Děkujeme za pochvalu. Obě. Starší byla hrdá, že jí chválíš
eithne: Skvělej příběh, bavila jsem se neuvěřitelně Moc gratuluju! Starší, že má prima mámu, a tobě, žes to všechno překonala a nakonec si to užila
mow: Já jsem byl pro změnu vrcholně dojat, celý článek je pro mě důkazem obrovský mateřský lásky. Klobouk dolů. P. S. Nevím, proč mi vytanul na mysl film "Krakonoš a lyžníci"
---
mow.pise.cz
barjoha: Krakonoši, dej nám SKI!
Já na tu mateřskou obětavost stejně jednou dojedu
myfantasyworld: Máš můj obdiv, že jsi to překonala a zvládla to.
Ty rozhovory z obchodu, pobavila jsem se. Na lyžích jsem nokdy nestála, vždy jsem z toho měla obavu, ale tak poslední rok dost uvažuju o snowboardu.
Moje mamka by dřív nevlezla na tobogán, na dovolené před dvěma lety na něj šla několikrát a byla na bobové dráze, asi čím je starší, tak si říká, že by si mohla něco užít.
barjoha: No... když už jsem se já odhodlala na lyže, budeš se ty muset odhodlat ke snowboardu, to je jasný
Obdiv samozřejmě těší kuju
Mamka je taky statečná, bobovou dráhu bych asi nedala. Jen ať si užívá, dokud je ještě MLADÁ!
tlapka: No není to úžasné, vzbudit ve své dceři mateřský pud pečovat o slabší?
Skvěle jsem se s tím popasovaly. A máš pěkně zákeřné kolegy, ta ochota najednou všechno půjčit a sehnat! *zeď*
Ale děsíš mě. Fakt se může nesportovcům narodit dítě - lyžař? Teď se bojím já!
barjoha: Bylo by to úžasné, kdybych já byla ten buditel Pečovací pud má Starší v sobě od malička. Tedy, ve chvíli, kdy ona sama cítí, že by měla. Ne, když je to po ní vyžadováno
Buď v klidu, Choť neustále vykřikuje, jak on, když byl malej, s partou jezdil na kole na přehradu, vlakem lyžovat... prostě dělám, že mu věřím, že je dítě sportovec po něm. A mojí matce zase odkejvávám, že je dítě po ní, protože jí prej každej sport šel
Na tvým místě bych včas vyhlásila, že ten, jehož sportovní geny se na dítěti projeví, bude se starat o smysluplné vyžití
Šéfová je sportovec tělem i duší a znás tyhle lidi - jak jenom trošku zavětří, už ti umetaj cestičku k dušičkovýmu hrníčku
atraktivnistrasilka: Jsi hustá. Jakože vážně jsi. Protože já bych na pekelný prkýnka nikdy v životě už nevlezla. Osobně nemám dojem, že o nic nepřicházím, ale z jednoho důvodu je mi to přece líto, a tím důvodem jsou moje děti. Které samozřejmě ještě nemám, ale víš jak, co kdyby je pak v osmi, deseti letech napadlo přijít za mnou, udělat psí oči a pronést: "A mami, proč jako my taky nemůžeme jet o jarňácích na lyže, jako všichni normální lidi?" Tohle mě děsí ve snech. Tajně jsem doufala, že si najdu chlapa, kterému to není tak moc cizí jako mně. No, a jak to dopadlo... Leda tak americkej fotbal se sněhovejma koulema budou děti o těch jarňácích hrát.
No a dál si pochvalu zaslouží i Starší, protože podle popisu její chování k mamince, (tehdá ještě) nelyžařce, naprosto super. Ne každý je té nátury. Respektive ne každý v jejím věku.
atraktivnistrasilka: Samozřejmě jsem chtěla napsat, že nemám dojem, že o něco přicházím...
barjoha: Já to tak pochopila. A až po té opravě jsem se musela vrátit zpátky k textu, cos tam vlastně napsala
Hele, já osobně si tedy myslím, že normální lidi sedí v zimě doma v teple a čumí na bednu. Na hory jezdí cvoci
Budeš to muset udělat stejně, jako my. Holčičky jsme dávali do lyžařských školiček a ono se to vytříbilo samo. Mladší trpěla, Starší byla nadšená. A jestli si pamatuješ, předloni mi Starší vzaly na hory šéfová s kolegyní, my byli chlastat u Koňáků
Určitě zas o tolik nepřicházíš. Průser je, když si to zkusíš a zjistíš, že to jde
Teď mě třeba Pája zásobuje fotkama z jejich dovči a já si říkám, že tenhle kopeček bych dala
Starší byla skvělá, souhlasím. Je to pašanda. Ale neboj, stále ještě mě umí vytočit tak, že po ní házím těžké předměty
atraktivnistrasilka: Pamatuju, pamatuju. Já si myslím, že jestli mě jednou s dětičkama někdo dostane na hory, bude to vypadat asi tak, že děti se budou vraždit na svahu a maminka si bude užívat se svařákem. Nejsem, opravdu nejsem ten typ člověka, co by rád páchal sebevraždu tím, že stoupne na dva kusy kluzkýho dřeva a jede po nich dolů ze zasněženýho namrzlýho ještě víc kluzkýho kopce. Kdybych si chtěla zlámat hnátu, udělám to daleko jednodušeji. Ale lidem, které to baví, to ze srdce přeju. Ne tu zlámanou hnátu, ale že je to baví.
Jako já bych určitě taky nějaký ten kopeček dala, ale možná tak na bobech. Boby mě bavily vždycky, škoda, že už jsem na ně moc dospělá. Další důvod, proč mít děti - budu moct jezdit na bobech a nikdo se na mě nebude dívat divně. Pokud dětem nebude patnáct, samozřejmě.