hroznetajne: Dnes mi připadá, že ty pohádky sekají jak na běžícím páse. Naposledy jsem byla (tak trochu z nostalgie) na Hledá se Dory. Nebylo to špatné, to vůbec, ale tak nějak to na mě působí, že se to pomalu všechno slévá v barevnou kaši...
barjoha: Těší mě tvůj názor. Díky
Proč měnit něco, co funguje
Já pohádky miluju, ale tak nějak mám pocit, že z těch novodobejch je poslední slušná, vtipná a originální Anděl páně a tak možná ještě Tajemství staré bambitky, se zatnutejma zubama i Tři bratři (a ne- mysliveček mi jako peďák nepřipadal). A z animáků Shrek.
Pohádky jako S čerty nejsou žerty nebo Šíleně smutná princezna už asi nikdo natočit nedokáže
tlapka: Přijde mi to už jako pravěk, když se chodilo na první filmy typu Hledá se Nemo, příšerky s.r.o. a podobně, jako na něco vzácného, protože je to moderně kreslené. Dnes je těch filmů tolik... tenhle mi úplně unikl a nepřijde mi podle popisu špatný. Mám v téhle oblasti resty, hlavně V hlavě mě láká už hrozně dlouho. A líbí se mi, když tvůrci dokážou udělat i rovinu pro dospělé a dají si záležet na soundtracku.
O Vánocích stejně nemají naše pohádky konkurenci! Ale zdá se mi, že ani ty už neumíme, že jsou všechny strašně ponuré. Dramatická hudba, žádný vtip, děsiví animovaní draci... a tak každý rok zase koukám na Jak se budí princezny nebo Lotranda a Zubejdu.