Barjoha | Anděl páně 2

Kromě klasických dárků materiálního charakteru jsem si k svátku nadělila i dárek zážitkový, až takřka duchovní. Vyrazili jsme si do kina. Tentokrát překvapivě v kompletním čtyřčlenném vydání. Nebyla ta sranda zrovna levná, ale co už.
Na Anděla páně jsem se trošku těšila a trošku jsem se bála, aby mi ten hezkej pocit z jedničky nezmizel. Naštěstí to tak hrozný nebylo, přestože několikrát jsem byla rozpačitá, co se to tam děje, výsledný dojem byl uspokojivý.

Teď bacha, spoiler:

Nejdřív ta negativa (i když vím, že napřed se má chválit).
Některá camea mi spíš dojem z filmu kazila, než aby pobavila, ale to je můj osobní problém a jistě není na světě režisér ten, aby se jeho kamarádi zalíbili lidem všem.
To, co v jedničce lehce plynulo (svatý Mikuláš, Veronika, scény s Ježíškem) mi tady trošku drhlo. Ježíšek ve dvojce má celkem hezký kukuč, ale to je asi tak všechno. A když mu panenka Marie zpívá ukolébavku, mohl by aspoň zkusit hrát, že usíná a ne vypadat jako prkno.
Svatého Michala radši nechám bez komentáře, darmo bych se rozčilovala.
Na milostné scény ve filmech mám averzi, v pohádkách jsem je zkousávala jen proto, že bývávaly  natočené cudně a s vkusem (= hubička za kyticí lučních květů nebo tak něco). Tady jsem trošku skřípěla zubama, když Vica předváděla to, co ve všech filmech. Nebylo to pohádkové, bylo to na férovku. A ranní morální poučení dceři bylo taky na pěst. Pro mě tedy, holky to možná tak neviděly.

A teď to ostatní:
Matla se Zmetkem pekelným jsou sice o pár let starší, ale vůbec to nevadí. Kultovní "chichichi" jim šlo ještě pořád pěkně od srdce. 
Miluju Český Krumlov a až jednou vyhraju ve Sportce, nejspíš se tam odstěhujeme. Ani mi moc nevadilo, že si z Krumlova zahrály jen tři uličky a jedno schodiště, docela chápu, že vyklidit celé město kvůli filmování nejde. Lokace byly vybrány dobře, zejména mě potěšil můj oblíbený soutok (a holčičí výkřik: "Jé, tady jsme se v létě koupaly!" pobavil i pána na vedlejším sedadle).
Navýšený rozpočet naštěstí filmu neublížil, kulisy vypadaly o něco bytelněji a nekývaly se, triky byly udělány tak dobře, aby nebylo znát, že jde o triky a nerušily.
Pán bůh je prostě Pán bůh, panenka Marie je krásná ženská a fórek s Josefem jsem holkám ráda vysvětlila. Heroda pochopily samy (jsouce od malička trénovány povzdechem: "Jo, Herodes, to byl frajer, ten to s dětma uměl.")
Z kina jsme odcházeli příjemně naladěni, i pan Choť pravil, že je spokojen. To se u něj rovná frenetickému jásotu a zvolání "UMÍÍÍÍÍÍ". 
Celou cestu jsme si se Starší prozpěvovaly koledu z pohádky (a jsem za kinga, protože umím hýknout přesně jako Petronel) a shodly jsm se, že bysme se s chutí podívaly ještě jednou.

Suma sumárum - bylo to pěkné a už aby bylo DVD.