... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

atraktivnistrasilka: Já vím, někdy člověku přijde něco fakt moc moc vtipný, ale když se to pak snaží převyprávět, prostě to nejde.

Třeba já mám jednu takovou historku. Byla jsem na zastávce, kousek vedle stál bývalý spolužák ze základky. Najednou kousek od nás zařval nějakej pták, strašně nahlas, najednou a znenadání, jak když ho někdo na nože bere. Strašně jsem se lekla, spolužák se zcela evidentně leknul taky, zmateně se otočil a když mě zmerčil, začal se smát. A já taky. V tu chvíli to bylo vtipný neskutečně, ale takhle to prostě nevyzní.