... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

barjoha: Chybička se vloudí

A ano, Starší se těší čím dál víc. V první chvilku tedy byly slzičky a: "Maminko, ne já nechci," ale to jen proto, že se bála jet úplně sama, ez nás, bez ségry. Na lyže jako takový je šťastná, že jede. Vloni a předloni jsme jí dali na jeden den do lyžařský školičky a odpoledne už normálně drandila z kopce jako ďábel. Ona je totiž, na rozdíl ode mně, pohybově nadaná. A baví jí to. Což tedy nechápu, ale budiž
Šéfovi jsem suše oznámila, že by mě víc vyděsilo, kdyby mi oznámil, že Starší bude učit kouřit
Mám hroznej strach, že mi Starší někdo smete nebo že se zrakví na svahu sama, ale jinak vím, že bude opravdu opečovávaná. Jak od hlavně Páji, tak od šéfový a její malý, ale i od šéfíka, kterej má malý děti rád (normálně, ne po Jacksonovsku) a baví ho s nima blbnout.

Že se na lyžích upravuje vázání, aby ti vyplo při pádu, takže se řeší váha uživatele a tak, to jsem si pamatovala ještě tenkrát ze základky. To byla taky vtipná příhoda, páč máma chtěla po tátovi, aby dal seřídit lyže. A táta se pak hrdě vrátil a líčil, jak prodavač do vázání drnkl šroubovákem, perko vyletělo a prodavač oznámil, že je vázání v pořádku. Máma pak jaksi zjistila, že to vázání ani není nastavený na moje číslo bot, takže ho doma seřizovala šroubovákem a na další servis už nějak nebyl čas nebo chuť, nebo nevim. Každopádně jsem ráda, že jsem si tenkrát nezlomila nohu v koleni na třikrát, protože to vázání samozřejmě nebylo seřízeno na mých tehdejších nevímkolik kilo, ale tak nějak od oka
Přežila jsem, což je takový malý oslí můstek k tvým strachům z mateřství...
Toho se neboj, ty ťunťo, to je totiž naprosto boží. Asi budu teď trochu školometská a patetická, ale harantům stačí, když je miluješ. Víc netřeba. jo a ještě občas najíst a oblíknout, ale to je z těch základů tak asi všechno. Děti jsou totiž naprosto dokonalý trénink na psa. Tak reagujou vpodstatě stejně, že jo
Zvládly to jiný, zvládneš to taky. Věř mamince a věř mě. Ono to prostě jednou přijde a ty si ani neuvědomíš a tvejm dětem bude deset.
Hele, já jsem neurotický nedůsledný chaotik a ty děti prospívaj docela statečně. Jako jo, jsou rozmazlený (důsledek starší matky a rizikového těhotenství, ale co už), ale přežívaj. A to kdybych ti měla vyprávět, co všechno jsem jim z blbosti navyváděla
Bát se budeš, to jo, každej se o děti bojí, ale spousta věcí fakt prostě přijde sama. A když ti potom to mrně chytne prst nebo se na tebe usměje (nebo tě poblije, to někdy vyjde nastejno) zjihneš a zjistíš, že máš v sobě srdce lvice. Dejchala bys za něj. Fakt.
Jednou, to byly fakt miminečka, Starší řvala. A řvala. A řvala. A ŘVALA!!!! Furt. ve tři ráno už jsem jí popadla a... No a ona se ti na mě tak sladce usmála ... přežila. Ale měla to jen tak tak
Budeš se o ně bát, bideš mít pocit, že jsi ta nejhorší, budeš unavená, nevyspalá, nervozní... Ale nokdo, opakuji NIKDO na světě ti nedokáže jedním úsměvem a obejmutím dát ten neuvěřitelnej pocit štěstí, že právě takhle má svět fungovat

Ups, zase slohovka
No, tak že pozdravuju maminku