... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

atraktivnistrasilka: No jo, když je někde jídlo pro velkou skupinu lidí, dopadne to vždycky podobně. Kdo dřív přijde, všechno sežere. Tak to prostě je. Jak je někde jídlo zadarmo (vlastně to ani nemusí být jídlo), veškerá ochota dělit se jde stranou... Loni ve Štrasburku naší skupinu do společné místnosti na jídlo taky přivedli pozdě, takže na nás zbyly nějaký tvrdý koláče. Ale to byl parlament, člověk by si myslel, jaká to nebude úroveň, a mezitím... už ani nemůžu uvěřit, že je to rok. Rok, co jsem se nemohla zadarmo najíst, ach jo.
Jinak podobné tu máme důchodce, naše městská část občas pořádá nějaké akcičky, a pamatuji si, že účastníci benefičního běhu se psy pro psy (běh s pejskem buď svým, nebo půjčeným z útulku, za doběhnutí určité vzdálenosti šla určitá částka nebo určité množství krmiva nějakým útulkům, nejsem si zcela jistá) tam měli nějakou vodu a občerstvení zadarmo. No a kolem chodili důchodci, házeli řeč se zastupiteli a nenápadně si strkali jídlo do kapes. Takže ano, doopravdy věřím, že takoví lidé mezi námi chodí.