... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

atraktivnistrasilka: No... to mi povídej. Já sama si občas tak trochu dost iracionálně říkám, že by byla až škoda, kdyby nám to s tou mojí známostí nevyšlo, protože to je taky ideální matroš na vyprávění potenciálním budoucím dětem. Navíc jsme nedávno zjistili, že naši otcové chodili na stejnou základní školu ve stejné době, akorát jsou od sebe pět let. Můj strejda je dokonce jen o rok mladší než jeho táta, takže k sobě měli ještě „blíž“. Mohli se v klidu potkávat nebo znát po jménech, ono to tak v těch školách dost často bývá a člověk časem zapomene. Ale je to minimálně fascinující, i vzhledem k tomu zbytku, o kterém jsem psala.
Kdybych pátrala já po svých kořenech, mám úplně strach, co bych zjistila. Poměrně známá je mi akorát strana od táty - tam tuším, kdo odkud pochází, ty příbuzné trošičku zmapované mám, když tedy nepočítám původce mého příjmení, to fakt nevím, jak je to generačně daleko, proč ten člověk přišel do Česka,... a zatím kdo po tom šel, tak umřel. Nekecám. Ale i tak je mi spíš obestřena tajemstvím ta druhá strana, tedy od mámy. O babičce něco málo vím, odkud pochází, ale měla hrozně moc sourozenců, vím jen o jedné (v životě jsem ji ale neviděla), je to taky jediný její sourozenec, o kterém máme informace a nějak komunikujeme. Pak taky vím, že má dva syny na Slovensku, jeden z nich je asi už bývalý tělocvikář kdesi v Nitranském kraji, o druhém jsem nenašla nic (ale to může být lecčím, je mu už taky k šedesátce... ale já osobně si myslím, že nežije)... zatímco o tom mladším mám docela dobrý obrázek, myslím, i podle profilu na Facebooku, že to bude v pohodě člověk. Babička se o nich ale nechce bavit, stalo se tam něco ošklivýho s tím jejím někdejším manželem, takže jednoho neviděla od dětství a druhého naposledy snad před čtyřiceti lety. Proč se nevídali i dál, když na sebe kontakt měli... nevím. Něco si myslím, ale vážně nevím. No a o dědově části rodiny nevím skoro nic (nehledě na to, že nevím skoro nic ani o něm, nepoznala jsem ho), snad jen to, že jeho matka umřela na kachexii zapřičiněnou rakovinou plic krátce po tom, co se nechala slyšet, že parchant (moje máma) se narodí jen přes její mrtvolu. A pak vím, že měl ještě nějaké jiné děti, ale ty nikdy neviděla ani moje máma a ani tuším dokonce babička. I když teda z téhle jeho strany mám doma nějaké rodné a úmrtní listy, takže vím, že část mých kořenů je třeba v Počernicích tehdá u Prahy, dneska v Praze. Osobně ale z máminy větve neznám nikoho víc, než babičku, zbytek jsou pro mě abstraktní pojmy.
Úplně se po těch věcech bojím jít, protože trochu tuším, že by to se mnou za chvilku šlehlo.