Takový zvláštní, podivná věc

 Když nedávno kamarádka po pětadvaceti společných letech zjistila, že její manžel pochází ze stejné vesnice jako ona, notabene je větším starousedlíkem, stala se nám to zdrojem obrovského obveselení. Tím spíš, že se seznámili v Plzni a její muž až do toho slavného odhalení neměl ani tušení, že jeho rod začal ve Východních Čechách.

Choť se nedávno rozhodl, že taky poputuje proti proudu času a zkusí vyzjistit, odkud pramení on. 
Včera obdržel ty správné informace a celý rozesmátý mi volal: "Tak už chápu, proč jsou ty naše holky tak praštěný."
"Protože mají za rodiče nás?"
"No, to právě. A že jsme příbuzný."
"Jak příbuzný?"
Úplně jednoduše. Ano, správně. Z matrik vyplývá poměrně vtipné zjištění, že dva jeho pra pra pra předci, pocházejí z mojí vesnice. Z té, kterou Choť vnímá jen jako místo, odkud pocházím a kde se občas zastavím zapálit babičce svíčku na hřbitově.
Mýlka není moc pravděpodobná, Hýskov je a byl na mapách vždycky jen jeden. Choťovy další zjištění předci z obce Srbsko a nedávné vyprávění mojí mámy a tom, že prababička byla ze Zadní Třebáně dávají věci další rozměr.

Ale aspoň už vím, z čeho vznikl divný zvyk spousty lidí přisuzovat nám společný život už v době, kdy jsme spolu teprve začínali chodit a ještě ani zdaleka jsme netušili, že se poměrně brzy mojí vinou rozejdeme, abychom se k sobě po několika letech zase vrátili, začali spolu žít, pořídili si dvě děti a celkem jasně se shodli na tom, že psa do bytu rozhodně ne.
Je to jasný - minulý životy. Na ty se dá shodit úplně všechno. Nám pragmatikům je jasný, že se prostě jen konečně po víc jak půldruhém století potkaly dvě duše, které k sobě patří, ale romantici by z toho mohli vytřískat mnohem, mnohem víc.Tady to jasně vidím na solidní červenou knihovnu. Ona chtěla jeho a on jí ne. Případně on chtěl jí a ona ho měla na praku. Nebo se chtěli oba, ale zlotřilý starosta obce, zamilovaný do chudé, leč krásné, skromné a vůbec po všech stránkách dokonalé minulé mě zneužil svého výsostného postavení...  či že by starostova dcerka...? Cítíte ten potenciál? Ty možnosti?