... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

rebarbora: Já si ty tvoje články o našich dovolených asi budu tisknout někam do památníčku
Tu béčkovou trasu jsme měli za odměnu za všechny ty objížďky Jinak Rebarbora se nechala vysadit na správném místě, na zastávku autobusu to byl jen kousíček a vy jste nemuseli půl kiláku někde kroužit
A to, že neklaply Budějovice a inspekce bytu mi zas až tak moc nevadilo – jednak mi bylo jasné, že jste nechtěli proto, abyste mi nekomplikovali život v rozbordelené domácnosti (mimochodem na tento stav už jsem si tak zvykla, že mi to vlastně nepřijde ), a jednak jsem to brala jako závaznou záminku k vaší další návštěvě Jo a promodralá jsem nebyla, jen trošku namoklá Ale to se cestou vypařilo a uschlo
Jůů, vy se o mě takhle přetahujete, jo? To si nechám líbit A ten Rebarborčin úsměv znamená, že zrovna v duchu myslela na tu samou nebo podobnou blbinu co ty, jen by bez tvého parťáctví neměla koule ji uskutečnit nebo vyslovit nahlas (protože introvert, žejo )
Loučení taky nemám ráda Nejspíš proto ho taky většinou tak odbydu (čímž se tak trochu omlouvám, měla jsem pak pocit, že jsem vlastně jen vypadla z auta, řekla čau a bylo ).