... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

barjoha: No... úplně všechny učitelky za světice nepovažuju. Třeba píčulka z mojí 1. třídy prostě nebyla to ono (však já taky nebyla roztomilá holčička s culíky a úpravným písmem )
ale o to víc si vážím všech, které dokáží ty děti naučit a ještě jim neznechutit školu.
Vážně jsem přesvědčená, že nejen rodiče, ale i učitelé ze školky a školy mají na děti sakra velký vliv a přiměřeně tomu by měli být i ohodnoceni a hlavně by měli cítit podporu okolí. (I když učitel, který si na dětech kompenzuje nějaké svoje mindráky by měl být vláčen koňmi a máčen v řece )
Úkoly jsou vážně peklo, i když je píšeme jednotlivě, natož teď, když dopisovaly celý týden absence.
Všechny maminky vždycky milovaly, když se šlo občas po škole k nám. To jsem jim pak večer vracela děti i s vypracovanými úkoly, protože mi bylo jasný, že psát je v sedm večer už je těžkej opruz. Tak se napřed napsaly úkoly a pak si mohli jít hrát. Ale teda to byl taky hroznej záhul, psát ten samý úkol s pěti spolužáky