iva: Ba ne, děvče moje milé. Také jsem plna nedůvěry byla, také jsem ze všech možných úhlů na věc nahlížela, zrady od robátek, od té drobotiny mojí čekala.
Po dlouhém zpytování duše své i jejích jsem ale nemohla k jinému závěru dospěti, než - že jsem prostě dost dobrá