... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

atraktivnistrasilka: Je super, že to doma berete takhle. Já jsem kupříkladu nezažila jediný pohodový Vánoce - i když je pravda, že poslední roky (co je mi těch patnáct, šestnáct) funguju jako takovej spojník pojmů "klid" a "Vánoce". U nás doma to dobrý nebylo nikdy, ale to i mimo Vánoce - babička po pár životních zkušenostech zanevřela na chlapy, což znamená, že pokud byl u nás táta, byly i hádky. Tím pádem jsme v pohodě nebyli nikdo. Pak byl rozvod, po pár letech si máma našla přítele - opět nanovo. Babiččiny řeči, nakonec haldla a zkažený nálady všech. To je důvod, proč se těším, až si ty Vánoce budu moct udělat po svým.

Taky si pamatuju, to mi bylo asi 7, když táta dostal službu na Štědrý den. Museli jsme to posunout, ani mi to moc nevadilo, ale Vánoce to byly blbý jako vždy, takže den dva u nás doma roli nikdy nehrál.