... protože i zlomky představivosti chtějí žít... 
Terry Pratchet

rebarbora: Krásný článek Hodně jsem se u něj hodně nenasmála Naše mamka teda byla asi větší dráb, ta na nás většinou tlačila tak dlouho, až jsme si uklidili sami (nebo to tenkrát bylo ze strachu, že by šla uklízet naše poklady místo nás? ), každopádně teď jsem to zase já, kdo chodí po bytě a sbírá každý drobeček a hudruje Asi jsem přešla na "temnou stranu"