... protože i zlomky představivosti chtějí žít...
Terry Pratchet
Článek Já versus Karel
Komentáře k článku: Já versus Karel
tlapka: Kytička byla prostě roztomilá, ale teď už bych byla ve střehu, jestli se na ně neprovalí nějaký průser. 
barjoha: Přesně. Mluvíš mi z duše, taky čuju zradu. Sešity na úkoly zapomněla ve škole a když jsem oznámila, že poznámky v žákajdě vylučují víkend u koní a že zapomenutá žákajda znamená totéž, mladá výrazně zesmutněla
atraktivnistrasilka: Co jiného by asi měla na mysli, než bonbóny hrdě nesoucí Mozartovo jméno? 
Jinak, je naprosto jasný, že tento "mód vzorné dítě" je čirá strategie dětí Tvých. Čímž se samozřejmě nesnažím popírat Tvé pěvecké kvality. 
Jen bych byla obezřetná a velice pozorná. Jeden by nevěřil, co všechno za nápady se dokáže v těch dětských ďábelských hlavičkách zrodit.
iva: Ba ne, děvče moje milé. Také jsem plna nedůvěry byla, také jsem ze všech možných úhlů na věc nahlížela, zrady od robátek, od té drobotiny mojí čekala.
Po dlouhém zpytování duše své i jejích jsem ale nemohla k jinému závěru dospěti, než - že jsem prostě dost dobrá
rebarbora: Tak to je super 
Děti jsou prostě k nezaplacení, že? 
Jinak k té všeobecné podezíravosti a nedůvěře tady v komentářích - nemůže to třeba být i tím, že se pomalu blíží Ježíšek?
barjoha: A nemůže to bejt tím, že ráda lichotí?
Ježíšek chodí jen do deseti let věku, pak už je to na staříkách 
O dárek si řekly už poslední školní den a sepsaly jsme o něm smlouvu, takže tady maj svý jistý
sayonara: To si moc dobře pamatuju, když jsme to se ségrou zkoušely na taťku: Tatí, ty jseš tak hodnej!