Článek PPP

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: PPP

03. 11. 2016 - 17:47

epona: Nezoufejte - máme to také za sebou, dcera chodila do PPP od druhé třídy, každodenní příprava do školy byla někdy fakt o nervy, ale vyplatilo se - je teď na gymnáziu a drží krok s ostatními. Chce to jen zabojovat. Slečnu máte určitě velmi šikovnou a hlavní je, že je zdravá - že nebudou samé jedničky nevadí, hlavní je, že je spokojená a šťastná.

03. 11. 2016 - 21:00

barjoha: Děkuji za milý a povzbuzující komentář
Že nebudou samé jedničky není problém (i když bych se za ně samozřejmě nezlobila ). To jen ty denodenní bitvy jsou vážně deprimující. Ale, jak říkáte, hlavně, že jsou zdravé. To ostatní se dá.
Moc ráda koukám na váš korálkový blog, pokaždé obdivuju tu nádheru

---
barjoha.pise.cz

04. 11. 2016 - 17:53

epona: Naprosto souhlasím, že je to těžký boj, slziček bylo nepočítaně, ale opravdu to stojí za to. V poradně nám hodně pomohly skvělé paní magistry, které poradily jak a co trénovat..dcera se dokázala soustředit tak 10 - 15 minut a pak musela být 10 minut přestávka...takže ano, je to těžké, ale výsledky jsou, když se to nevzdá. S dcerou jsem se učila do páté třídy, pak jsme se snažili ji vést k samostatnosti a když v osmé třídě přišla s tím, že chce na gymnázium, nevěřila jsem, že se tam dostane, ale zvládla to a jak jsem psala, drží s ostatními krok. U Vás to bude určitě stejné. Držím palečky!

A moc děkuji za návštěvy mého korálkového království. Jsem moc ráda z akaždou návštěvu!

05. 11. 2016 - 22:21

hroznetajne: moc se mi líbí, že jste to šly řešit k profesionálům. To všichni nedělají. A hlavně, že vám to dost dalo. Určitě nebudeš špatná matka, když hledáš řešení .

---
hroznetajne.pise.cz

05. 11. 2016 - 22:48

barjoha: Jsem ta nejhorší, ale fakt se snažím
Na profesionálech jsou nejhorší ty čekací doby. 3-4 měsíce žádnej problém. Je jich málo a nás je moc

---
barjoha.pise.cz

05. 11. 2016 - 23:44

atraktivnistrasilka: Ach jo. Holka to má těžký, vy doma taky. Co naplat, nedá se svítit. Musí se pracovat s tím, co je.
Největší pruda na těhletěch poruchách učení je to, že člověk v určitých chvílích prostě nemůže. Hrozně těžko se to vysvětluje, ale jsou chvíle, kdy se mozek jakoby sekne. A najednou to nejde. Usilovně přemýšlí, snaží se, vážně moc se snaží, ale mozek ne a ne to ze sebe vymáčknout. Tam pak hraje velkou roli i psychika. Jestli si je toho holka vědoma, je to poloviční cesta k úspěchu, ale taky poloviční cesta do pekla. Záleží, jak se s tím popasuje. Brát to tak, že "ano, musela jsi přepsat sešity, ale nic se neděje, je to v pořádku". Ve škole aby učitelky byly normální, a ne jako u mě, že řekly: „Jsi holka, holky nemaj poruchy učení.“ To mi jedna řekla. Chce to podporu ze všech stran. Povinnosti plnit ano, ale uzpůsobit je schopnostem. Přesně jak píšeš - nic není horký tak, jak se to uvaří. Jednou dcera dospěje do stádia, kdy si řekne, například při písemce: „Tak tohle mi nejde, půjde to pomalu. O nic nejde, na tohle mám poruchu.“ A ono to nakonec půjde. Pomalu, ale půjde. Když od okolí uvidí, že o jejím problému ví a dokáží k němu přihlédnout, přestane o sobě tak pochybovat. Hlavně chválit, chválit, chválit. Hledat pozitivní věci. Zdůrazňovat její silné stránky, aby věděla, že je opravdu dobrá. A že jsou věci, které nejdou? Půjdou! Hlavně klid.

A špatná matka, to ty rozhodně nejsi. Kdybys byla, nezašla by ses poradit s odborníkem. Chápu, že je z toho člověk zoufalý. Musíte se prokousat tímhle obdobím, to je to nejtěžší. Ač se to nezdá, druhý stupeň pro děti s dys a jinými poruchami bývá vysvobozením, protože se již tolik nelpí na přísně určených pravidlech, jsou vyzrálejší a se svými poruchami umí lépe pracovat. Učivo je takové, že se toho dá spousta najít na internetu, takže když člověk něco nepřečte v sešitu, není vše až tak ztraceno.

Nemysli si, i teď, v sedmnácti, mám chvíle, kdy fakt nemůžu. A tím nemůžu myslím to, že nestíhám diktovaný zápis, mám to hnusné, přeškrtané, mám toho dost. Pokračuje to naprostým nechápáním trigonometrie, protože mám nulovou prostorovou představivost. Završí mi to pětka v opisu na známky, protože sakra neumím číst. A to se mi děje, když mám toho ve škole nad hlavu. Pak přijdu domů, lehnu si do postele, trochu se prospím, a hned je mi líp. Nemám mnoho dys poruch, snad jen tu dyslexii (náběh), jak mi tam ty písmenka lítaj - ale dceru chápu, dokáže to bejt pěkně šílený.

Přeji mnoho zdaru a omlouvám se za sloh, ale tohle je pro mě dosti blízké a zároveň osobní téma, a ničí mě, když čtu, jak to ničí ostatní sviště, fakt. Ale bude to dobrý. Jen se přes to dostat. Věřím Tvé dceři, že to zvládne. Zakousne se do toho, a jednou všechny překvapí - i sama sebe.

---
atraktivnistrasilka.pise.cz

07. 11. 2016 - 17:11

barjoha: Za sloh se vůbec neomlouvej, naopak.
Víš, já totiž nechápu, co se Johance děje v hlavě, proto mě potěšilo, žes mi trošku nanesla, jaký to je. Ty už to přece jen dokážeš nějak vysvětlit, popsat, tohle Mladší pořád ještě nejde. Nebo nás ani nenapadlo se na tohle ptát a jí nenapadlo to vysvětlovat.
Naštěstí je v malokolektivní třídě (v 1. třídě jich bylo devět, letos 13 a to už celkem s původníma maminkama držkujeme ), jde původně o respirační školu, teď školu pro děti s poruchami učení a chování. Takže paní učitelka není jako ta tvoje hvězda jasná, co svým protimluvem: "Holky nemaj poruchy učení," dokázala, že by bylo třeba máčet ji ve Vltavě za potlesku přihlížejících.
Tady se s poruchama počítá, Mladší má svůj učební plán, slovní hodnocení a tak vůbec.
Ale když schválně odflákne psaní, s tím ani učitelka nic neudělá.
Posledně mi řekla, že jí Mladší fascinuje, jak dokáže vysvětlit věci, ale že je z ní hotová, když jí přinese sešit, na kterým je jasně vidět, že to prostě vědomě naškrábala, že to po sobě ani sama nepřečte.

Učitelka z tvojí základky byla prostě kráva, bez příkras a jsi statečná, že ses nedala zničit.

všem dyskařům, co to zvládli, zvládají, budou zvládat a jejich rodičům

---
barjoha.pise.cz