Komentáře k článku: Předvánoční úklid a jiné
atraktivnistrasilka: Když mi bylo asi jedenáct a máma mi přesně takhle uklízela pokoj, ze zoufalatví (bylo to psychicky náročné pro obě) jsem udělala přesně to, co píšeš, že bych udělat měla. Dopadlo to asi nějak takto:
Já: "Mami, ale tak se nezlob. Já tě mám přece ráda. Nech to, udělám to. Je to můj nepořádek."
Maminka: "A k čemu mi to je, když to tady máš jak ve skladišti?" (zabouchne za sebou dveře)
A podotýkám, že jsem NIKDY neměla v pokoji zase až takový nepořádek. Ale možná se mi to jen zdá, v poradně mámě tehdy řekli, že to můj ADHD mozek nevidí či co... Já teda myslím, že nepořádek ještě poznám, ale když se mám na co odvolávat... *smich*
Mimochodem, to s tou hmotou mě dostalo. *haha*
barjoha: Chyba. Tys neobjímala. Tys polemizovala. Tím dáváš nepříteli do ruky zbraň v podobě možnosti dialogu *cert*
Přes rozhodnutí, že je někde nepořádek a musí se uklidit, nejede vlak *bzum*
Jednou k nám měla přijít návštěva, čehož mamina využila, aby nás přinutila k velkému úklidu. Když jsem brblala, že do šuplíků mi snad návštěva nepoleze, bylo zle *zed* *haha*
PS: už jsem zjistila složení hmoty - voda, lepidlo a zubní pasta Colgate (modrá) :-D
atraktivnistrasilka: Já objímám pořád, tedy se o to aspoň pokouším - ale matka na to nemá čas! *cert* Jako ano, jsem nesvá z fyzickýho kontaktu, ale kvůli mámě jsem ochotná se obětovat. A ona takhle na mě. *smich*
Ach, tak to si musím vyrobit! :D Lepidlo jaké konkrétně? *smich*
barjoha: Komentář odeslán, ale nepřipsán. A teď ani nevím, jestli ti dorazil aspoň na mail. Tak pro jistotu na nejdůležitější informace: lepidlo průhledné, gelové, co se prodává v takový tý tyčince. Víc jsem z ní nedostala :-D
barjoha: Myfantasyworld: vaši udělali to nejrozumnější, co mohli :-)
Někdy mám pocit, že holky dokážou udělat borčus v pokojíčku, i když jsou zrovna u babičky *nevi*
tlapka: To je kouzelné, jak přes tu počáteční stížnost vyjde najevo to dobré, co v nich je. :) U nás to s mamkou v tomhle úplně nefungovalo - když mi uklízela, byly jsme vytočené obě. Škoda, že jsem tenhle článek nečetla tak před 15 lety!
iva: Ale však my jsme taky vždycky všechny vzteklý. Já, protože si neuklízej, ony, protože je nutím uklízet *zed*
A jsou dost rozmazlený. Tím, že jsem v dětství nesnášela máminy občasné úklidové hysterie, ani holky moc nenutím, aby se na mých orgiích podílely. Nejlíp stejně hloubkově vygruntuju jenom já.
Nervy mám jenom jedny a ty si šetřím na psaní úkolů *ee* :-P Navíc předpokládám, že stejně jako já jsem se v dospělosti naučila uklízet, ony se to naučí taky, až budou muset.
hroznetajne: Tak podobně to vždycky vypadalo v naše dětském pokoji. Ale rozdíl byl ten, že přišel táta, sesypal všechno na hromadu a my se sestrou jsme to musely uklízet :D. Většinou nám přišel druhý den pomoct, ale ono to bylo stejně marný.
Já byla vždycky specialistka na směsky :D. Do krabičky jsem dala různé kousky ze stavebnic, kusy panenek, různé šňůrky a provázky, rozžvýkanou žvýkačku, hračky z kindervajíček, magnetky apod... Podobných krabiček jsme měli spousty a to bylo peklo, když na nějakou táta přišel a chytla ho uklízivá :D. To pak lítalo všechno.
Modrá hmota mě fakt pobavila :D :D. Tak pevné nervy a hezké Vánoce i tobě, Ivanko! *srdce*
barjoha: Začínám věřit na převtělování duší. Krabičky a směsky - to je celá Mladší :-)
rebarbora: Krásný článek *palec* Hodně jsem se u něj hodně nenasmála *smich* Naše mamka teda byla asi větší dráb, ta na nás většinou tlačila tak dlouho, až jsme si uklidili sami (nebo to tenkrát bylo ze strachu, že by šla uklízet naše poklady místo nás? :D), každopádně teď jsem to zase já, kdo chodí po bytě a sbírá každý drobeček a hudruje *zed* Asi jsem přešla na "temnou stranu" *smich*
barjoha: Temná strana. Jo, to je to správné pojmenování :-D
Na dohadování se s Mladší nemám kapacitu. Starší naštěstí pomáhá víc. Tedy relativně.
Ale však ono na ně taky jednou dojde *cert*