Doma nás čekalo uvítání, Percy, roszestlanej gauč, kafe a dort. (My vždycky dostaneme báječný dort :-D). A taky dárečky a protože Tlapkovky znají své pappeinhemské, můj dárek se nesl ve znamení čutňáčků, Rebin ve znamení puzzle. (S dárky mě vůbec holky rozstřelily. Před naším odjezdem jsem si stěžovala Rebi na svou neschopnost objevit ty správné dárky pro lidi, které mám ráda. Že své oblíbené

5.8. 1930 se narodil Neil Armstrong, 5. 8. 1619 vojsko českých stavů zvítězilo nad císařskou armádou v bitvě u Dolních Věstonic, 5. 8. 1888 podnikla Berta Benzová jako první řidička! 106 kilometrů dlouhou jízdu z Mannheimu do Pforzheimu.
Cítíte, jakej má ten den potenciál?! A kdo jsem já, abych odporovala potenciálu?
Zatímco Berta si na cestu přibrala své dva syny a vyrazila bez

Korona se s koronou sešla... Tedy, co to plácám. Rok se s rokem...
Ne, od naší poslední návštěvy to ani rok netrvalo, ale znáte sami, jak umí být čas potvora rozmazlená. Někdy letí, někdy se táhne. 
Letos se nám táhl, protože jak už jsme návštěvoví a výletoví, letošní Covidolypsa nám trošku zahýbala plány. Ale konečně už se rozjíždíme, konečně už si můžeme užívat.
Rebi mohla konečně

Pamatujete ještě, jak jsem si tu před pár lety stěžovala na Staršinčiny lyžařské ambice? Tak letos už jsme dál, přátelé. O dost dál.
Nejen, že na ten pracovní lyžařskej prodlouženej pobyt už jezdím i já, ale jezdím tam i ráda a jezdím tam i lyžovat. I když - ráda a lyžovat jsou podněkud nadnesené výrazy...
V roce 2017 jela jen Starší. V roce 2018 jsem se přidala já s Mladší, naší Emi

Mohlo by se skoro zdát, že žiju jen Píšenávštěvami, ale není to tak. Žiju si normálně, jen se mi nechce psát. 
Ruku na srdce, vlastně není až tak oč stát, děťátka prochází pubertou, v práci procházím ponorkou, zima je vopruz, tedy hlavně tahle zima, když není sníh... Prostě jsem se tak pěkně zahnízdila a jen si plynu. A právě naše minisrazy jsou takové příjemné vytržení z "doprdeleaťužjejaro"

Jestli je vám vaše město malé, prostě roztáhněte křídla a leťte... Jen nezapomeňte, kde jste se učili chodit... a létat...

A jestli je vám tak akorát, užívejte si ho se vším, co vás na něm těší!

KRÁSNÝ NOVÝ ROK VŠEM 

 Totiž, my, a to je naše zvláštnost, cestujeme rádi, zejména po spřátelených novočlenech naší rodiny.
V listopadu jsme byly s Rebi v Ostravě, v prosinci jsme se konečně dostali se zbytkem původní rodiny do Budějc. Ono to nebylo jen tak. Vážně ne.
Nevyšla nám první plánovaná návštěva, nevyšla druhá... a málem nevyšla ani ta třetí.
To slovo na "T" bylo

"Předjednala jsem nám Carcassone u Tlapky," psala Rebarbora.
"Prej přijedete na Carcassone," psala Tlapka.
"Pojedu do Ostravy na Carcassone," pravila jsem Choťovi já.
"Do Ostravy se nejezdí za chlastem?" podivil se Choť.

Ne, miláčku. My jsme mladé kulturní bytosti a setkáváme se s přáteli výhradně za účelem intelektuálního obohacení.

Celý měsíc před Velkou výpravou

Od Poněšického víkendu se nám nepodařilo vyrazit na pořádný výlet (buď nám plány pokazilo počasí, nebo se nám do předplánované akce navrtalo něco jiného) a já už začínala trpět výletovou nedostatečností.
V pátek jsme tedy s Chotěm zasedli k noťasu a jali se sondovat, kam asi tak... 
Nakonec volba padla na Landštejn. Sice je víc než tři hodiny cesty, ale Choť řídí rád a holky už jsou dávno

Léto hrozně rychle uteklo, na můj vkus až moc rychle. Jediné, co mě smiřovalo s koncem dovolené (celý srpen jsem jí měla, heč) byl prodloužený víkend v Poněšicích. 
Protože jsme byli zvědaví, jestli rekreační středisko vypadá stejně jako v seriálu Hop nebo trop a jak moc je jiné oproti Svatební cestě do Jiljí. A protože Poněšice jsou jen kousek od Budějic. A v Budějicích bydlí kdo? Aha! 
V